Dej STOPKU nezdravé CHUTI na SLADKÉ a buď FIT!

Od útlého věku je v nás pěstován pozitivní vztah k sladkostem. Také jste jako děti slyšeli „Prvně si ukliď pokojíček a potom dostaneš lentilky“ ? Nebo podobná zaklínadla?

Víte, jakou přezdívku dala pětiletá holčička mojí černobílé fence hned, jak ji uviděla? OREO 🙂, to je dokonalá ukázka toho, na co děti myslí…

Sladkosti jsou používány jako nástroj k motivaci dítěte. Není tedy divu, že tyto hluboce zakořeněné metody odměňování si s sebou ODNÁŠÍME v BATŮŽKU do DOSPĚLOSTI. Po celodenním pracovním shonu a stresu konečně přijdete domů, uvaříte si kafíčko a odměníte se nějakou tou dobrůtkou, protože si to přeci ZASLOUŽÍTE. Nebo vás dítě tak rozčílilo, že se musíte uklidnit něčím sladkým? Je-li to jednou za čas, tak je to v pořádku a nic se neděje.

Ovšem při pravidelném opakování tohoto „rituálu“ si budujeme návyk. A opakuje-li se několikrát do týdne nebo dokonce na denní bázi, tak vzniká nutkavá potřeba po sladkém, která je podobná závislosti. Chutě se budou dostavovat čím dál častěji a intenzivněji, a příčinou už nebude jenom touha po intenzivnějším oddechovém času nebo emočně náročné situace. Zkrátka konzumace sladkého už bude vaší každodenní rutinou.

Navíc podvědomě vnímáme, že takové potraviny nám nesvědčí. Většinou se tedy dostaví výčitky. Což je úplně nejhorší kombinace, kdy tělu škodíme fyzicky a poté i psychicky. Typickým příkladem jsou ženy, které chtějí zhubnout, ale bojují se silnou chutí na sladké. Ví, že by neměly ten věneček, ale chutě jsou silnější, a tak zhřeší a pak bojují s výčitkami.

Pojďme si prvně říct, proč jsou SLADKOSTI, neboli rychlé cukry, které jsou hojně obsaženy v průmyslově vyráběných potravinách, pro lidské tělo nevhodné. A čím nám vlastní škodí?

Jelikož většina populace trpí nemocí zvanou OBEZITA a další část trápí „jenom“ NADVÁHA, začneme tady. Sladkosti obsahují především rychlé cukry, které mají velké množství energie, téměř žádné živiny, natož vitamíny nebo minerální látky. Jedná se tedy o prázdnou potravinu, která tělu nic hodnotného nedodá, kromě pěti vteřinové slasti v ústech.

PROBLÉM je v tom, že taková potravina nás NEZASYTÍ, naopak ZPŮSOBÍ, že za chvíli budeme mít opět CHUŤ a HLAD.

Představte si injekční stříkačku plnou cukru, jejíž obsah se nám během krátké chvíle dostane do krve. Po takové náloži se nám rozšíří zorničky, pocítíme příval energie a hladina krevního cukru vystřelí, jak na horské dráze směrem nahoru, ale krátce na to následuje prudký sešup dolů. Což způsobí mj. to, že budeme mít HLAD, ENERGIE výrazně KLESNE a budeme mít silné nutkání vrátit se do spížky pro další čtvereček čokolády až zjistíme, že jsme slupli půlku.

A dostáváme se do bludného kruhu, ve kterém se necítíme fyzicky ani psychicky dobře. Jelikož velké výkyvy hladiny krevního cukru se podepisují mj. na tom, jak se cítíme a jakou máme náladu. No a z dlouhodobého hlediska nám to přivodí řadu zdravotních komplikací.

Budeme-li tento vzorec chování opakovat stále dokola, budeme TLOUSTNOUT.
Proč?
Chceme-li si udržet stejnou tělesnou hmotnost, tak je třeba, aby příjem energie (přijatá strava) byl v rovnováze s vydanou energii (tělesná, psychická aktivita). Sladkosti mají spousty energie, ale co se živin a sytícího efektu týče jsou velmi chudé. Máme tedy větší příjem než výdej.

Po konzumaci potravin s převahou rychlých cukrů nám nevystačí energie téměř na nic, natož na pohybovou aktivitu. Místo toho, abychom tělu po celém dni u pc dopřáli odpolední procházku, tak zaparkujeme na gauči a večer se odkulíme do postele. A nebudeme si lhát do kapsy, při příjmu takových potravin nepřidáme na kráse ani naší pleti, vlasům či zubům. A tím se dostáváme do velmi prekérní situace.

Dobře Barčo, tak už víme, proč SLADKOSTI fakt OMEZOVAT, ale co mám dělat, když mám nezvladatelné chutě?

Z vlastní zkušenosti i ze zkušenosti svých klientek vím, že jakmile se na sebe člověk ve stravě na pár dní vyprdne, tak se dostane do silného sacharidového deficitu. V tomto stavu je velmi těžké téměř až nadlidské odolat rychlým cukrům a dát si raději komplexní sacharid v podobě vyvážené svačinky, jako je celozrnný chléb s lučinou a zeleninou :D. Proto je klíčové takovým stavům předcházet.

Ale to neznamená, že si nemůžeme dát nějaký ten dezertíček nebo zmrzlinu v cukrárně, ale s mírou a kontrolovaně. Nikoliv z důvodu akutní potřeby a silného deficitu po sacharidech.

Poradím vám, jak SE ZBAVIT CHUTÍ NA SLADKÉ s klidem a bez stresu 😊. Jak jsme si nyní vysvětlili, tak alfou a omegou je se do takových stavů nedostávat, tedy PŘEDCHÁZET nezvladatelným chutím na sladké.

JAK?

Měla jsem řadu klientek, které měly velký problém s nezvladatelnou chutí na sladké. Jakmile začaly dodržovat moje výživová doporučení a více přemýšlely nad složením jednotlivých porcí, tak chutě na sladké vyprchaly. Jedna klientka nadšeně vyprávěla, jak během pár dní odmítla po pracovním obídku oblíbený dezert. Přitom před týdnem si neuměla představit, že by tuto sladkou tečku vynechala. A nyní to šlo bez křeči a vnitřního boje, zkrátka neměla potřebu jíst něco sladkého, a v tom je strava a potažmo naše tělo skvělé 😊.

„Stačí dát tělu co potřebuje, ale chytrou formou, která je pro něj výhodnější, a ono přestane škemrat o hlouposti.“

NABÍZÍM vám možnost, jak si SLADKÉ DOPŘÁVAT, ale CHYTŘE! Bez výčitek, chutně a zdravě, více v tomto článku:

S láskou k tělu